Historie firmy Atari (1972 - 2002)

"Vítejte na stránkách věnovaných historii firmy ATARI - firmě, která stála u zrodu herního průmyslu a která pro tento průmysl udělala více, než kdokoliv jiný..."

Historie firmy Atari (1972 - 2002)

Kapitola 12

1984 - Nový majitel

Rok 1984 byl zřejmým koncem videoherního rozmachu a rokem krachu mnoha firem z oboru. Také firma Atari se zmítala v problémech. Svým dílem k tomu přispěly i vyčerpávající soudní spory, které Atari vedla například s firmou Texas Instruments nebo opět se software firmami Activision či Imagic, také divize AtariTel (grandiózní Atari komunikační plán) se ukázala jako příliš drahá. Celý rok 1983 Atari promarnila s neúspěšnou konzolou Atari 5200 a s neúspěšným počítačem Atari 1200XL. Trvaly již zmíněné problémy s prodejem cartridgí. Vedení na trhu domácích počítačů v USA se ujala firma Commodore...

Garry, Sam, Jack a Leonard Tramielové

Za této situace začali Warneři, majitelé firmy Atari, v první polovině roku 1984 potichu hledat ochotného kupce. Nakonec se našel. Společnost Atari Inc. koupil 2. července roku 1984 pan Jack Tramiel, nedávný ředitel firmy Commodore, a jeho rodina (synové Sam, Leonard a Gary Tramielové). Tramielové však nedostali firmu celou - a ostatně to ani nechtěli. Warneři si ponechali ziskovou divizi herních automatů (Arcade Division), s právem používat nadále logo a název Atari, kterou přejmenovali na Atari Games. (Většinu v Atari Games vlastnili Warneři, část byla prodána firmě Namco, která ji později prodala zpět Warnerům a celek pak Warneři ještě později prodali firmě Midway Games Inc.). Divize AtariTel (komunikace) byla Warnery prodána firmě Mitsubishi a ta si ji přejmenovala na Luma Telecom. Divize AtariSoft (předělávání Atari-her na jiné počítače) byla před prodejem zrušena. Zbytek původní firmy Atari - čili spotřebitelskou divizi (Consumer Electronics Division) a divizi domácích počítačů (Home Computer Division) dostal pak Jack Tramiel (včetně práv ke všem softwarovým titulům) za 240 miliónů USD. Tramiel zde předvedl výtečný obchodní tah - smlouva mu totiž umožnila, aby zaplatil až z budoucích výnosů, čili jednoduše a krátce řečeno - zpočátku nemusel zaplatit Warnerům vůbec nic! Warneři se tak moc chtěli zbavit Atari, že Tramielovi dokonce poskytli půjčky v celkové hodnotě 25 miliónů dolarů...

Nutno přiznat, Tramiel byl skutečně velmi dobrý obchodník, ale Atari v té době nebyla v dobrém stavu, a tak je dodnes otázkou, proč Tramiel krachující Atari vlastně kupoval. Snad chtěl zabezpečit budoucnost svých tří synů, ale spíše se všichni přikláněli k názoru, že šlo jen o pomstu Commodore, odkud byl v podstatě vyhozen...

Tramiel ihned opustil původní název Atari Incorporated a svoji novou firmu přejmenoval na Atari Corporation. Vlastnil 51% akcií firmy (spolu se svou rodinou), 25% akcií bylo drženo Warnery a zbytek byl otevřen veřejnosti. Ředitelství Atari Corporation bylo sice ponecháno nadále v kalifornském Sunnyvale, ale bylo přesunuto z Borregas Avenue 1265 do budovy Consumer Product Programming, na Borregas Avenue 1196. Tam zůstalo až do roku 1996.

Dobová karikatura: Atari vs. Commodore

Po příchodu k Atari, během pár dní, provedl Tramiel, s razancí sobě vlastní, organizační změny a také drastické snížení počtu zaměstnanců. Dosavadní předseda (CEO), James Morgan, byl okamžitě propuštěn. Stejně tak byla propuštěna většina inženýrů (zůstali jen znalci 16 bit operačních systémů a mikroprocesorů), jejichž místa postupně obsadili lidé, kteří přišli s Tramielem od Commodore. Ředitelství Atari pro Evropu v Irsku bylo zrušeno. Koncem roku, po ukončení všech čistek (které někteří ze svědků popisovali jako totální masakr či jako válku ve Vietnamu) zůstalo u Atari celosvětově z tehdejšího počtu 6000 lidí asi 1500 zaměstnanců... Někteří nebyli vyhozeni ale odešli posléze sami, neboť je Tramielovo nevybíravé chování uráželo, záleželo, jak to kdo skousnul. Tramiel si ponechal jen tři továrny v Asii, jednu v Irsku (i tu pak do vánoc 1984 zrušil), dále pár budov v Sunnyvale a jednu v Milpitas. Nakonec zůstala zachována ještě zastoupení Atari v Japonsku a Evropě. Výroba herních konzol byla bez náhrady zrušena. Všechny dosavadní i rozpracované počítačové projekty (např. hybridní počítač 1650XLD) byly zrušeny, zrušeny byly i všechny dosud vyráběné počítače řady XL: 600XL až 1450XLD. Již hotové výrobky byly během roku doprodány, částečně zůstala zachována jen výroba 800XL (než bude mít Atari nové zboží). Místo divize domácích počítačů (Home Computer Division) byla nově založena divize Atari počítačů (Atari Computer Division). Jako předseda (CEO) Atari Corp. se nechal zvolit sám Jack Tramiel, jeho nejstarší syn Sam Tramiel dostal místo prezidenta. Také další dva synové nezůstali bez práce a dostali nějakou tu výkonnou funkci.

V té době dostala Atari nabídku od japonské firmy Nintendo, aby její nové 8bitové konzoly Famicon byly prodávány pod značkou Atari. Tramiel to ale odmítnul, protože chtěl mít z Atari počítačovou firmu - nějaké japonské konzoly ho nezajímaly. Nintendo si je posléze začalo prodávat samo, přišlo s nimi na trh v roce 1985 pod jménem NES (Nintendo Entertainment System) - a bleskově ho ovládlo. Odmítnutím nabídky přišla Atari také o jedinečnou možnost urovnat s Nintendem neúspěšné starší soudní spory (které s ním vedla jak Atari, tak Atari Games) - mj. o práva na veleúspěšnou hru Tetris...

Ředitelství Atari Corp. v Sunnyvale v letech 1984-1996 - Borregas Avenue 1196

Jak již bylo řečeno, Tramiel chtěl po svém nedobrovolném odchodu od Commodore vyrábět počítače (viz kap.2). Nechtěl však jít cestou tou dobou již rozšířeného IBM PC a proto se pokusil získat pro Atari unikátní počítačový šestnáctibitový systém Lorraine, firmy Amiga, jenž byl u Amigy právě v létě 1984 dokončen, a to hlavně díky penězům od Atari (viz kap.11). Amiga se však s Tramielem nepohodla (Tramiel se snažil jít pod cenu) a systém prodala společnosti Commodore, se kterou se navíc v srpnu 1984 sloučila, v novou společnost s názvem Commodore-Amiga. Jediné co Tramiel získal, byla splátka půjčky z roku 1983, kterou za Amigu splatila Commodore. Tramiel vzdor očekávání nepuknul zlostí, Amigu v srpnu 1984 zažaloval o 100 miliónů dolarů pro porušení exkluzivní smlouvy s předchozím vedením Atari a pověřil své inženýry vývojem vlastního systému. Za pouhé tři měsíce byl skutečně dokončen počítač, jenž dostal označení Atari ST - moderní přístroj se šestnáctibitovým mikroprocesorem Motorola MC68000 (čili stejným, jako měla v té době již konkurenční Amiga). Vedoucím oddělení vývoje ST byl pan Shiraz Shivji (původem z Tanzánie, přišel spolu s Tramielem z Commodore, kde vytvořil legendární C64). Novým heslem firmy Atari, a to v duchu nové marketingové strategie, se stala sympatická věta:

"Power without the Price."

Tramiel tak útočil na konkurenci (o které vždy otevřeně tvrdil, že by ji nejraději úplně zničil) hlavně výkonem a cenou...




© 2002 Historie Atari. Poslední úprava nebo doplnění: 27.10.2019
úvodní kapitola | nahoru