Historie firmy Atari (1972 - 2002)

"Vítejte na stránkách věnovaných historii firmy ATARI - firmě, která stála u zrodu herního průmyslu a která pro tento průmysl udělala více, než kdokoliv jiný..."

 

Úvod
Pokud vás jen trochu zajímá historie legendární firmy ATARI - firmy, jež stála u zrodu herního počítačového průmyslu - tak jste na správném místě. Zde najdete stručný výtah z historie, biografii osobností, zajímavosti z chodu firmy a stručný technický popis nejznámějších produktů, včetně vyobrazení. Nejlépe uděláte, když si přečtete jednu kapitolu po druhé... JP

Předchozí kapitola Další kapitola

Seznam kapitol


Vyhledávání

Klíčové slovo
Vyhledávací službu poskytuje FreeFind.com

Info

Copyright © 2002-2006
 Historie Atari

Zdroj textů, dat a obrázků: Internet

Webhosting stránek zdarma na: www.sweb.cz

Valid CSS!

Valid HTML 4.01!

Prohlášení o přístupnosti

Kapitola 4

Pong

Princip videohry Pong

Videohra Pong. Legendární elektronický tenis Nolana Bushnella, ve kterém dva hráči ovládají pomocí otočných regulátorů dvě svislé pálky na obrazovce, mezi nimiž se pohybuje míček - to bylo přesně to, co odstartovalo celé videoherní šílenství, které kulminovalo v Americe na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let a jehož výsledkem jsou i dnešní počítačové hry.

Pong má zajímavý příběh. Historie vzniku Pongu je totiž poměrně nejasná a sám Nolan Bushnell ji doposud věrohodně nevysvětlil - otázkou hlavně zůstává, kdo byl vlastně autorem nápadu.

Podle první verze, nechal totiž Bushnell svůj Pong vytvořit podle námětu hry TV tenis z herní konzoly Oddysey, konstruktéra Ralpha Baera, kterou tehdy již nějaký čas vyráběla firma Magnavox. Důvodem pro toto podezření byl údajný Bushnellův podpis v návštěvní knize Magnavoxu na předváděcí akci v Burlingame v Kalifornii, jednoho květnového dne roku 1972, kde si Bushnell (který tam šel na průzkum) mohl onen TV tenis zahrát. O tom, že by hra z konzoly byla možná i ve formě videoautomatu, se tam však nemluvilo... Podle druhé verze, možná pravdivější - možná ne, měl Bushnell typ na tuto hru přímo od samotného konstruktéra Oddysey, Ralpha Baera. Údajně spolu jednou seděli v nějakém kalifornském baru (možná v Sunnyvale) a Ralph měl tehdy prozradit, patrně v alkoholovém opojení, svůj nápad na elektronickou verzi TV tenisu. Když Bushnell hru posléze realizoval, nařknul ho Baer z krádeže nápadu...

Ať tak či onak, Bushnell byl nakonec první, kdo nechal Pong v létě roku 1972 postavit a nepochybný byl i jeho nápad postavit Pong jako mincový arkádový videoautomat (tzv. Coin-Op/Arcade). Fungovalo to tak, že jste hodili do příslušného otvoru čtvrťák (tj. 25 centů) a mohli jste nějakou dobu hrát... (Tento princip platby ostatně Bushnell použil již u videoautomatu Computer Space.)

Prototyp videoautomatu Pong - 1972

Když byl první Pong hotov, bylo jej nutno veřejně vyzkoušet, aby se vědělo, jak bude veřejností přijat. Prototyp Pongu byl tedy již v září 1972 umístěn v Andy Capp's Cavern - místním pivním baru v Sunnyvale, jehož majitelem byl jistý Bill Gattis. Ten sice nebyl příznivec elektroniky, ale Bushnell ho přesvědčil, aby dal souhlas s instalací. Jediným návodem k automatu byla prostá věta:

"Avoid missing ball for high score."

Po čtrnácti dnech bylo ale na Atari oznámeno, že automat má poruchu, a ať ho přijdou brzo opravit, neboť zákazníci si ho mezitím velmi oblíbili. Podle jiné verze (podstatně dramatičtější a zřejmě nepravdivé) jim rozzlobený Gattis volal ještě týž den večer - že ta blbá věc je rozbitá a že to vyhodí. Doslova prý řekl: "Get the fucking thing out of here!" Tak či onak, Alcorn se vydal automat opravit a na místě pak zjistil triviální příčinu poruchy: Kasička na mince byla úplně plná a automat tudíž nefungoval jen a jen proto, že nemohl přijímat žádné další mince! Alcorn jen vybral peníze, dal majiteli vizitku a řekl, že až se automat znovu takhle rozbije, tak ať mu klidně zavolá třeba domů - a že přijde moc rád...

Byl to úspěch a Bushnell byl velmi potěšen, běžné pinballové automaty (což bylo běžné vybavení heren, barů a restaurací) totiž vydělávaly svým majitelům za týden cca 30-40 USD a jeho Pong po dvou týdnech hned 300 USD! Vypadalo to na dobrý byznys a Bushnellovi bylo jasné, že začíná nová éra zábavního průmyslu - pokusil se tedy Pong prodat - a komu jinému než právě výrobcům pinballových stolů, k nimž měl Pong nejblíže. Oslovené pinballové společnosti, kterým nabídl Pong k výrobě, však o něj nejevily sebemenší zájem, neboť nevěřily, že by taková divná, elektronická věc mohla mít vůbec nějaký úspěch... Bushnell tomu však věřil a proto se spolu s Dabneyem rozhodl, že tedy licenci na Pong neprodají, ale že nadějný automat budou vyrábět vlastními silami.

Typický sériový videoautomat Pong - 1973

V listopadu 1972 si proto pronajali v Santa Clara opuštěnou budovu Roller Rink na Winchester Blvd. Najmuli první zaměstnance (nejčastěji místní hippies) a ke konci roku 1972 již vyráběli na výrobní lince první velké, žluté skříně se hrou Pong. Na rozjezd výroby si Bushnell půjčil u Wells Fargo Bank 50 tisíc USD.

Pong byl trefa do černého a již první prodeje ukázaly, že o automat bude velký zájem. Objednávky z heren, barů a restaurací se jen hrnuly. V roce 1973 proto Atari otevřela další výrobní linku v nedalekém Los Gatos a do konce roku prodala celkem 8500 automatů - a to byl obrovský úspěch! Vždyť oblíbených pinballových stolů se v té době prodávalo ročně v USA jen cca 2000 kusů! Jejich výrobci mohli tiše závidět...

Skříňový Pong měl výrobní cenu 500 USD za kus a prodejní cenu pak 1200 USD - zisk z jednoho kusu tedy byl 700 USD. Atari vydělala jen v roce 1983 celkem 3.2 miliónů USD. Mohla si také dovolit využít sílící poptávky tím způsobem, že trvala na hotovostních platbách od distributorů, namísto obvyklých pozdějších plateb, takže investované peníze se rychle vracely. Hra, kterou Bushnell zprvu považoval za vedlejší produkt, pak nakonec nesla jeho společnost ještě po celé další dva roky...

Celkem se vyrobilo kolem 38 tisíc původních, žlutých, Pongů. Aby konkurence nemohla poznat, kolik kusů Atari vyrobila, byla jejich výrobní čísla zakódována. Číslo automatu začínalo dvojicí písmen a za ním následovalo třímístné číslo. První kusy měly číslo ZZ-001 až ZZ-999, pak AA-001 až AA-999, pak YY-001 až YY-999 a zpět na BB-001 až BB-999 atd.

První vyrobený sériový kus Pongu (číslo ZZ-001) se kupodivu zachoval dokonce do dnešních dnů. Poté, co byl nalezen v Texasu na jednom smetišti v dezolátním stavu, byl posléze kompletně rekonstruován do původní podoby a svému účelu slouží dodnes. Dnes je k vidění v soukromém muzeu The Atari Historical Society na Staten Island v New Yorku a samozřejmě patří k nejcennějším kusům sbírky.

Výroba úspěšně pokračovala. V roce 1973 se však začali jako houby po dešti vynořovat po světě různé klony a napodobeniny Pongu. Bushnell si totiž kupodivu nápad na videoautomat Pong nedal patentovat a pak již bylo pozdě - mohl ho tedy vyrábět kdekdo a také se tak stalo. Namátkou to byli třeba firmy a jejich výrobky: Taito - Eloping, Sega - Pong Tron, Williams - Paddle Ball, Allied Leisure - Tennis Tourney, Chicago Coin - TV Ping Pong, Amuntronics - TV Ping Pong a PMC - TV Table Tennis. (Trpká zkušenost s Pongem naučila Bushnella mít vše další zabezpečené autorskými právy.)

Reklamní leták na Pong

Atari touto konkurencí samozřejmě klesaly zisky a toho se Ted Dabney (druhý zakladatel a spolumajitel Atari) velmi obával - nechtěl totiž riskovat krach firmy. Koncem roku 1973 se proto rozhodl Atari opustit - celý svůj podíl ve firmě prodal Bushnellovi a v dobrém odešel...

Spolu s úspěchem Atari, však přišel i první soudní spor v dějinách herního průmyslu. Zanedlouho po veřejné demonstraci Pongu objevila jeho existenci firma Magnavox a jelikož ji velmi připomínal její vlastní hru TV tenis z konzoly Oddysey, následovala soudní žaloba za údajně ukradený nápad a patent. Ať už byl původce myšlenky na Pong kdokoliv, Magnavox měl registrován U.S. patent na "Elektronické hry promítané na televizní obrazovku" a to byl zjevně Bushnellův Pong také. Bushnell se bál jít do otevřeného soudního sporu (prohra by Atari zruinovala) a proto se radši s Magnavoxem dohodl na mimosoudním vyrovnání a zaplatil raději 700 tisíc USD za licence. Magnavox si mimo to vymínil roční exkluzivní práva na všechny případné nové produkty Atari - na což Bushnell reagoval promptně - a vše nové si rok pozdržel...

Paradoxně však zřejmě ukradený Pong pomohl oběma stranám. Atari díky němu i přes velkou pokutu slušně vydělávala a Magnavox měl peníze na další obchody se svojí konzolou Oddysey. Další zisk měl Magnavox ostatně z prodeje licence dalším výrobcům her, neb se záhy ukázalo, jak důležitý patent to vlastní...



Předchozí kapitola Další kapitola


Copyright © 2002-2006 Historie Atari. CZ. Poslední úprava nebo doplnění této kapitoly: 28.3.2005. Nahoru -