Historie firmy Atari (1972 - 2002)

"Vítejte na stránkách věnovaných historii firmy ATARI - firmě, která stála u zrodu herního průmyslu a která pro tento průmysl udělala více, než kdokoliv jiný..."

 

Úvod
Pokud vás jen trochu zajímá historie legendární firmy ATARI - firmy, jež stála u zrodu herního počítačového průmyslu - tak jste na správném místě. Zde najdete stručný výtah z historie, biografii osobností, zajímavosti z chodu firmy a stručný technický popis nejznámějších produktů, včetně vyobrazení. Nejlépe uděláte, když si přečtete jednu kapitolu po druhé... JP

Předchozí kapitola Další kapitola

Seznam kapitol


Vyhledávání

Klíčové slovo
Vyhledávací službu poskytuje FreeFind.com

Info

Copyright © 2002-2006
 Historie Atari

Zdroj textů, dat a obrázků: Internet

Webhosting stránek zdarma na: www.sweb.cz

Valid CSS!

Valid HTML 4.01!

Prohlášení o přístupnosti

Kapitola 14

Bitva počítačů...

Jack Tramiel si byl vědom, že se dny osmibitových počítačů krátí, a tak ihned po svém nástupu k Atari, v létě 1984, začal hledat jejich náhradu, která by nesla jeho společnost v příštích letech. Pokus o zakoupení šestnáctibitového systému firmy Amiga Tramielovi nevyšel a tak nechal do konce roku 1984 vyvinout svůj vlastní počítačový systém, založený na 16bitovém procesoru Motorola MC68000, s hlavním cílem konkurovat Commodore a její nové Amize 1000 (procesor Motorola MC68000, stereo zvuk, 4096 barev). Tramielův systém dostal označení Atari ST.

Atari 520STFM

Atari počítače řady ST (zkratka vznikla z anglického šestnáct, neboli SixTeen) měly být konkurencí nejenom pro počítače Amiga, ale také pro počítače Apple Macintosh či IBM PC. Po uvedení na trh se mezi domácími uživateli staly dosti populární (hlavně díky obchodní strategii "Špičková technologie za co nejnižší cenu"), ale proniknout do podnikové či obchodní sféry se jim příliš nepodařilo - tam již začínaly dominovat IBM PC. Navíc Atari byla stále v podvědomí firem přece jen jako "výrobce her". Pokud se počítače Atari ST (a později i TT) prosadily, tak to bylo hlavně v oblasti DTP a hudby - a to díky kvalitním monochromatickým monitorům a zabudovanému hudebnímu rozhraní MIDI (Musical Instrument Digital Interface). Neznamená to však, že by jejich použití bylo takto omezené. Tyto počítače byly schopny pokrýt všechny představitelné oblasti použití počítače od zpracování textů, počítačem podporovaného designu, konstrukce a výroby, přes zpracování dat, telekomunikace, řízení technologických procesů, až po digitalizaci zvuků, řízení syntezátorů a programy pro hudební studia...

Atari své první šestnáctibitové počítače představila v lednu 1985 na Winter Consumer Electronics Show 85' v Las Vegas. Svůj stánek pojala Atari vskutku velkolepě. Expozice se jmenovala "Atari Country" a heslem byla věta: "Power Without the Price" - Atari neútočila na konkurenci jen výkonem, ale i cenou, což podporovaly okolní billboardy s narážkami na vysoké ceny konkurence. Byly představeny hned tři modely založené na 16bitovém mikroprocesoru Motorola MC68000 a označené jako: Atari 130ST, 260ST a 520ST. Číslo v označení byla zaokrouhlená velikost použitelné paměti RAM.

První z modelů, Atari 130ST, měl velikost paměti RAM 128 KB. Jelikož se záhy ukázalo, že tato velikost je absolutně nedostatečná, nebyla sériová výroba počítače vůbec zahájena. Pokud byl totiž v paměti operační systém, nezbylo na další uživatelská data prakticky žádné místo - a bez OS zase nemůže žádný počítač fungovat. Namísto Atari 130ST se tak stal prvním sériovým šestnáctibitovým Atari počítačem model Atari 260ST, jenž měl větší paměť.

Atari 260ST

Výroba počítače Atari 260ST byla zahájena v létě roku 1985. Osazen byl mikroprocesorem MC68000 na taktu 8 MHz. Paměť RAM měla mít původně velikost 256 KB, ale jelikož to stále nedostačovalo, byla paměť vzápětí zvětšena na 512 KB - označení 260 však zůstalo. Disketová jednotka 360 KB 3.5" byla pouze externí a myš Atari STM1 se kupodivu prodávala zvlášť. V závislosti na grafickém režimu bylo možno zobrazit 512 různých barev. Pro tento počítač (a všechny další počítače řady ST a později i TT) vyvinula Atari vlastní operační systém (odvozeném od OS CP/M), zvaný TOS (The Operating System, jako vtip se říkalo také Tramiel Operating System) a použila pro ně plně grafické uživatelské prostředí zvané GEM (Graphical Environment Manager) od firmy Digital Research Inc. - oproti příkazovému řádku MS-DOS u IBM PC to byl velký pokrok. U tohoto počítače se operační systém zaváděl ještě z diskety - další modely jej měly standardně v ROM.

Počítače Atari 260ST a jeho následovníci byly určeny zejména pro evropský trh. Tramiel totiž pro Evropu nasadil takové ceny, aby tam jeho počítače byly cenově výhodnější, než například podobné PC či Apple, které dle jeho názoru již ovládali trh v USA. Tak se pak stalo, že od počátku byla řada ST/TT v Evropě populární, a to i přes to, že Tramiel pro evropský trh určil ceny, za které by Američané doma odmítli nakupovat - vždyť pro ně to byly počítače na hry... Většina výrobků logicky směřovala do Evropy a zákazníci v USA pak k jejich "velké radosti" museli často čekat i měsíce na to, než bude v jejich obchodě to, co v Evropě již bylo. Největší odbyt všech počítačů řady ST/TT měla Atari v Německu, kde prodávala až 75% své produkce. (Ostatně jsou tam tyto počítače oblíbené dodnes, a pokud se počítačům Atari ST/TT ještě někdo věnuje, tak to bude na 90% v Německu.)

Atari 520ST a příslušenství

Druhým modelem počítačů řady ST byl Atari 520ST, jehož výroba byla taktéž zahájena v létě 1985. Neuvěřitelná však byla tehdy pro zákazníky jeho cena - v době uvedení na trh 599 USD - což např. oproti konkurenčnímu počítači Apple Macintosh byla cena asi třetinová! Parametry měl tento model stejné jako Atari 260ST, až na paměť RAM, která měla v tomto případě velikost 512 KB (s možností rozšíření na 4 MB) a na pevné uložení operačního systému do paměti ROM 192 KB. Disketová jednotka 360 KB 3.5" (později 720 KB 3.5") byla pouze externí a taktéž byl externí i napájecí zdroj. Později se začaly vyrábět ještě verze 520ST+ (s pamětí RAM 1 MB), 520STm (s televizním modulátorem) a nakonec 520STfm (s integrovanou disketovou jednotkou 360 KB 3.5", později 720 KB 3.5", a s televizním modulátorem).

Atari 1040STe

S přehledem nejpopulárnější byl však model Atari 1040STf (někdy se označoval jen jako 1040ST) jehož výroba byla zahájena v roce 1986. Tento model měl paměť RAM o velikosti 1 MB (s možností rozšíření na 4 MB), integrovanou disketovou jednotku 360 KB 3.5" (později 720 KB 3.5") a interní napájecí zdroj. Tento počítač díky svým vlastnostem a ceně několikrát vyhrál nominaci "Počítač roku" od různých časopisů. Byl to první domácí počítač s pamětí 1 MB a s interním floppy diskem v ceně pod 1000 USD - magická hranice 1 KB za 1 dolar tak byla pokořena (Atari to samozřejmě neopomněla při každé vhodné příležitosti zdůraznit). K modelu 1040STf se později začala vyrábět ještě verze 1040STfm (s televizním modulátorem ) a od roku 1989 také ještě více modernizovaná verze, s označením 1040STe (s paletou 4096 barev, paměťmi typu SIMM a stereofonním PCM osmibitovým zvukem).

Monochromatický monitor Atari SM-124 pro počítače řady ST

Pro řadu ST vyráběla Atari od počátku celou řadu vysoce kvalitních monochromatických (12 a 14") nebo barevných monitorů (14"). Dále vyráběla externí pevné disky pro speciální sběrnici ACSI (Atari Computer Systems Interface). Jmenujme např. typ Atari SH205 (o kapacitě 20 MB) či typ Megafile 60 (o kapacitě 60 MB), další ACSI pevné disky pro Atari ST vyráběli nezávislí výrobci. Dalšími doplňky byli externí disketové jednotky, tiskárny, modemy, joysticky a samozřejmě myši STM1. (Byly na dnešní poměry poměrně hranaté.)

Atari MEGA STe

Posledním modelem řady ST, byl počítač Atari MEGA STe, jehož výroba byla zahájena v roce 1990. Vedle Atari TT030 (viz. dále) to byl jeden z nejvíce dychtivě očekávaných Atari počítačových systémů. Tento počítač sice vycházel z modelu 1040STe (tj. s paletou 4096 barev, paměťmi typu SIMM a stereofonním PCM osmibitovým zvukem), ale byl zabudován do stejného typu skříňky jako souběžně vyráběné 32bitové Atari TT (viz. dále) a mikroprocesor MC68000 pracoval na taktu zvýšeném z původních 8 na 16 MHz. Disketová jednotka 3.5" měla již obvyklých 1.44 MB ve formátu MS-DOS. V počítači byl nově zabudován interní SCSI pevný disk Seagate 48 MB a profesionální použití také jistě usnadnil zabudovaný 6U VME-BUS pro videokartu a LAN port, na který šlo připojit sítě typu Ethernet a další. MEGA STe byl opravdu velké vylepšení ST řady.

MEGA 1

Mimo tuto "domácí řadu" vyráběla Atari od roku 1987 ještě "profesionální řadu" počítačů Atari, se všeobecným označením Atari MEGA ST Series. Tyto počítače měly taktéž procesor MC68000 na 8 MHz, navíc pak měly oddělitelnou klávesnici, hodiny reálného času a vestavěný "BLITTER" čip. Kromě obvyklých externích konektorů měly navíc interní slot pro rozšiřující desku (systémová sběrnice) a MegaBus slot (DMA procesoru). Vyráběly se modely MEGA 1, MEGA 2 a MEGA 4 (s pamětí RAM 1, 2 a 4 MB). Počítače série MEGA ST měly procesorovou část a disketovou jednotku 720 KB 3.5" umístěnou v centrální ploché skříňce, ve které byl ještě napájecí zdroj, u MEGA 2 a MEGA 4 taktéž malý ventilátor. Skříňka byla dimenzována tak, aby na ní bylo možno postavit monitor. Klávesnice byla k centrální jednotce připojena spirálovým kabelem a připojení myši bylo vyřešeno tak, že šla použít pro praváky i leváky.

Dalšími z profesionálních výrobků Atari byly počítače označené jako 19" Rack MEGA STE/TT, což byly upravené modely příslušných počítačů řad ST/TT, montované do standardních 19" RACK skříní a určené pro použití v hudbě a průmyslu, kde byly jiné požadavky na konstrukční řešení přístrojů.

Atari PC-1

O výrobě počítačů IBM PC kompatibilní pro profesionální použití začala Atari uvažovat v roce 1986 - donutila ji k tomu samozřejmě situace na trhu, kde již PC začaly dominovat. Nebylo to však poprvé, co se IBM PC staly u Atari předmětem zájmu. Atari totiž zvažovala IBM PC kompatibilní počítač již v roce 1983 (ještě za Atari Inc.), kdy zahájila práce na počítači Atari 1600XL. Podle konstruktérů to měl to být hybrid s osmibitovým mikroprocesorem MOS 6502 a šestnáctibitovým Intelem 80186, který mohl pracovat buď v režimu 6502 nebo v režimu IBM kompatibilní. Tento zvláštní projekt nebyl nikdy dokončen.

První skutečně IBM PC kompatibilní počítače začala Atari vyrábět počátkem roku 1987. Prvním byl model Atari PC-1, který představoval, jak bylo u Atari zvykem, vlastní konstrukci. Měl sice lepší parametry než obdobné konkurenční IBM PC XT, avšak byl komplikovanější a tudíž dražší - a tak se neprodával příliš dobře. Navíc se zde podepsal špatný marketing Atari, takže veřejnost ani moc nevěděla, že Atari vyrábí nějaké stolní PC systémy...

Počítač Atari PC-1 měl mikroprocesor Intel 8088 na taktu 4.77/8 MHz, paměť RAM 512 KB, ROM 32 KB, disketovou jednotku 360 KB 5.25", podporu EGA, CGA a Herkules monitorů a paletu 64 barev. Klávesnice byla typu XT, měla tudíž 84 kláves. Operační systém byl samozřejmě MS-DOS.

Atari Portfolio

Další PC Atari již byly z klasických komponent montované typy, které se však nikdy výrazně neprosadily ani nezaujaly. Jedinou výjimkou byl počítač Atari Portfolio Palmtop, vyráběný v letech 1989 až 1994, jehož licenci zakoupila Atari od společnosti Distributed Information Procesing (DIP) z anglického Guildfordu. Atari Portfolio Palmtop byl kapesní PC (s procesorem Intel 80C88 (CMOS), pamětí RAM 128 KB, operačním systémem DIP-OS 2.11 (shodný s MS-DOS 2.11) a monochromatickým LCD displejem s rozlišením 260x64 bodů) zhruba o velikosti VHS videokazety a hmotnosti 500 gramů. Byl to první stroj z kategorie nazvané později jako "kapesní počítače" - "Pocket Computer". Data bylo možno ukládat pouze na externí paměťové RAM karty o kapacitě 32, 64 a 128 KB. Napájení bylo z baterií nebo z externího 6V adaptéru. (Jako zajímavost lze uvést, že právě tento přístroj používal mladý John Connor ve filmu Terminator II.)

Tramielovo Atari se vždy snažila přinášet něco nového a revolučního a držet se tak na vrcholu vývoje. Postupně se však tato aktivita vytrácela - její inovace se pomalu zastavovaly a zákonitě došlo na konvergenci s díly ze stále více se rozšiřujících PC (jejichž masová výroba v Asii navíc stahovala ceny, což si Atari u svých unikátních doplňků nemohla dovolit). Atari chtě-nechtě musela opustit cestu individuality a dát se cestou PC standardu. Projevilo se to pak např. tím, že další řady počítačů Atari (32bitové počítače Atari TT nebo Falcon) měly bez vyjímky paměti typu SIMM, disketové jednotky 3.5" 1.44 MB formátu MS-DOS, možnost připojení standardních SCSI pevných disků a standardních VGA monitorů...

Transputerová pracovní stanice ATW800

Jedním z příkladů revolučního systému z produkce firmy Atari byla transputerová pracovní stanice Atari ATW800 (původní název ABAQ), kterou Atari vytvořila koncem osmdesátých let, a která spojila sílu transputerového systému s počítačem Atari Mega ST. Výsledkem byl 20 Mbps paralelní počítačový systém, s možností použití až sedmnácti spolupracujících procesorů, který byl ve své době lepší než cokoliv jiného. Směle se mohl postavit i velkým počítačům pro simulační a další speciální využití. Používal speciální operační systém Helios anglické firmy Perihelion, který byl odvozen z OS UNIX, se zřetelem na paralelní zpracování dat. Do konce roku 1989 bylo vyrobeno na 350 stanic, většinu údajně používala firma Kodak.

Atari TT030

V srpnu 1989 představila Atari na prezenční akci Atari Messe 89' v německém Düsseldorfu počítač Atari TT030 (zkratka TT vznikla z anglického třicetdva, neboli ThirtyTwo) - byl to první Atari počítač s 32bitovým mikroprocesorem. Procesor Motorola MC68030 pracoval na taktu 32 MHz (původně se počítalo je s procesorem MC68020 na 16 MHz). Počítač měl oddělenou klávesnici, ke které se z boku připojovala myš. Operačním systémem byl TOS 3.01 GEM a obzvláště DTP uživatelé očekávali tento silný stroj (zpočátku byl označován jako Super ST) a to hlavně díky DTP programu Calamus. Počítač TT měl paměť RAM o velikosti 2 MB (moduly SIMM, s možností rozšíření na 32 MB), interní pevný disk 50 nebo 80 MB, disketovou jednotku 1.44 MB 3.5" formátu MS-DOS, VGA monitorový port, LAN port a expanzní port 6U VME pro videokartu. Kromě rozhraní ACSI byl vybaven také rozhraním pro připojení standardních SCSI pevných disků. Počítač přišel na trh v polovině roku 1990.

Atari zamířila i do jiných oblastí. Na veletrhu CeBIT 91' v německém Hannoveru představila Atari své první notebooky s označením Atari STacy, Atari STBook a také zvláštní přístroj ST-Pad STylus (vše bylo založeno na architektuře počítačů Atari 1040STf, tedy s procesorem MC68000 na 8 MHz). Další novinkou tohoto roku bylo, že v polovině roku 1991 Atari uzavřela z finančních důvodů svůj výrobní závod na Tchai-Wanu a snížila ceny některých výrobků.

Atari STacy

Notebook STacy měl paměť RAM o velikosti 1, 2 nebo 4 MB, dále interní disketovou jednotku 720 KB 3.5", interní SCSI 2.5" pevný disk 40 MB nebo 80 MB a ovládání pomocí trackballu (otočná kulička). Monochromatický LCD displej s rozlišením 640x400 bodů sice nepatřil mezi nejostřejší, ale také nebyl horší než tehdy běžný standard. Napájení bylo z baterií nebo z externího adaptéru. Notebook STacy měl hmotnost 7 kg. Byly vyvedeny téměř všechny konektory jako u 1040STf - taktéž konektor pro monitor.

Atari STbook

Notebook STBook nabízel skoro tytéž parametry, jako standardní 1040STf. Neměl však žádnou interní disketovou jednotku - ta musely být externí. Neměl také žádný konektor pro cartridge či joystick a myš byla nahrazena tzv. vektorpadem. Některé konektory byly s prostorových důvodů v miniaturním provedení. Mikroprocesor byl z důvodu požadavku menší spotřeby verze CMOS. Napájení bylo z baterií nebo z externího adaptéru. Notebook měl hmotnost pouhé 2 kg. Interní SCSI 2.5" pevný disk měl velikost 40 nebo 80 MB. Monochromatický LCD displej s rozlišením 640x400 bodů. Monitor pro plné využití grafických možností nebylo možno vůbec připojit, protože nebyl vyveden příslušný konektor. Výroba STBooku byla zahájena v omezeném množství v roce 1992. Bylo vyrobeno cca 1000 kusů pro evropský trh.

Atari ST-Pad

Raritou, a to nejen u Atari, byl kapesní počítač Atari ST-Pad STylus, který při zachování kompatibility s modelem 1040STf, dovoloval až 10 hodin práce na baterie. Hlavní zvláštností této škatulky byla absence klávesnice a myši - počítač měl totiž jen dotykově citlivý LCD displej 640x400 bodů a ovládal se pouze dotykovým perem. Počítač neměl žádné běžné ukládací zařízení - pro ukládání dat měly sloužit pouze speciální RAM karty. Mikroprocesor byl z důvodu požadavku menší spotřeby verze CMOS, paměť RAM měla velikost 1 MB. Tento pozoruhodný stroj byl sice na již zmíněné výstavě představen, ale jeho sériová výroba zahájena nebyla. Bylo vyrobeno pouze několik pokusných prototypů a maket.

Falcon030

Atari Falcon030. Tak tento stroj měl tu smutnou čest, být vůbec posledním počítačem firmy Atari (nikoliv připravovaným, připravovaly se ještě 32bitové počítače Falcon040 a Atari MicroBox s procesory MC68040). Falcon030 byl představen v roce 1993 a vyráběn byl o rok později. Využíval silného 32bitového mikroprocesoru Motorola MC68030 na taktu 32 MHz (do vyřešení problémů jen na 16 MHz), paměť RAM měla velikost 2, 4 nebo 14 MB (moduly SIMM). Měl spoustu schopností, které z něj dělaly systém, schopný setřít rozdíly mezi ním a PC. Jeho operační systém MultiTOS 4.01 umožňoval multitasking, počítač měl disketovou jednotku 1.44 MB 3.5" formátu MS-DOS, interní IDE 2.5" pevný disk (44, 65 nebo 80 MB), standardní rozhraní SCSI2 pro externí zařízení, grafiku VGA a SVGA, LAN port a konečně obvyklé konektory z řady ST. Zvuk byl v CD kvalitě (16bitový) a barevná paleta (16-bit HiColor) měla rozsah 65 536 barev.

Atari Falcon030 měl výhledově používat populární operační systém zvaný UNIX, jenž by umožňoval jeho lepší použití. Byl to sice výborný stroj, ale na Atari na přelomu let 1994-95 již plně dolehla léta strádání - počítače IBM PC kompatibilní (které se s příchodem Windows 3.0 staly uživatelsky více příjemnými) zkrátka tvrdě válcovaly veškerou konkurenci. Samotná Atari, ani její dlouholetá rivalka, společnost Commodore-Amiga, neměly už v tomto směru vůbec žádnou šanci. Po jedné poradě vedení firmy Atari bylo proto po zralé úvaze rozhodnuto opustit koncem roku 1995 definitivně trh počítačů. Následně byly veškeré dosavadní projekty Atari, včetně projektu počítačů Falcon, zrušeny a společnost Atari Corp. byla nasměrována výhradně na trh herních konzol, zejména na konzolu Atari Jaguar 64...

Atari Computer

Z legendární firmy, jež stála u zrodu počítačového a herního průmyslu a jejíž produkce se kdysi pohybovala v rozmezí od Pongu, videoautomatů, přes hry, domácí konzoly a osobní počítače, až k profesionálním počítačům, se tak nakonec v polovině devadesátých letech stala jen firma na herní konzoly...

"Power without the price."
GEM - grafické prostředí pro počítače řady ST


Předchozí kapitola Další kapitola


Copyright © 2002-2006 Historie Atari. CZ. Poslední úprava nebo doplnění této kapitoly: 28.3.2005. Nahoru -